Chceme dokázat, že
f (x) = 2x − 1 jde do
nekonečna pro x jdoucí do nekonečna. Musíme proto ukázat, že můžeme
vyhrát hru z definice. Použijeme tu obecnou s okolími.
Předpokládejme, že je nám dáno kladné
ε > 0. Potřebujeme najít
δ > 0 tak, aby když
x∈Uδ(∞),
pak také
f (x)∈Uε(∞).
Začneme tím, že to přeložíme do nerovností. Máme zajistit, aby
f (x) > 1/ε,
a děláme to omezením x na okolí nekonečna dané nerovností
x > 1/δ. Začneme prozkoumáním žádané nerovnosti.
f (x) > 1/ε
2x − 1 > 1/ε
2x > 1/ε + 1
x > (1/ε + 1)/2.
Všimněte si, že všechny operace byly evivalentní, takže i první a poslední
řádek jsou ekvivalentní. Teď si to zkusíme promyslet. Chceme, aby platil
první řádek, a co dělat umíme je udělat x jak velké chceme správnou
volbou
δ. Teď se zdá jasné, co
máme dělat: Zvolíme
δ = 2/(1/ε + 1).
Teď ověříme, že to, co jsme udělali, naplňuje požadavek definice. Někdo nám
dal libovolné
ε > 0
(to "libovolné" je zde klíčové, udělali jsme to pro všechny epsilony, ne jen
jedno pěkné). Rozhodli jsme se zvolit
δ = 2/(1/ε + 1).
Je to to pravé delta?
Ověříme to. Každé x, které splňuje
x∈Uδ(∞)
pak podle definice tohoto okolí splňuje
x > 1/δ = (1/ε + 1)/2.
Proto x také splňuje
f (x) = 2x − 1 > 1/ε,
což znamená, že
f (x)∈Uε(∞),
přesně jak jsme potřebovali, vyhráli jsme hru.
Důkaz je hotov.