Stopařův průvodce Galaxií - film

Nesleduji filmové novinky, proto mě překvapilo, když mě kamarád vyzval k návštěvě zfilmovaného Stopařova průvodce Galaxií. Ještě zajímavější byla shoda okolností, poslední měsíc jsem totiž koukal na Průvodce - seriál BBC z roku 1981 a opravoval české titulky (o tom více níže). Vydal jsem se do kina s mírnou obavou, co zase Hollywood vyvedl. Bylo jasné, že budou změny, protože žádný producent by netočil filmy jen pro Adamsovy fandy, ale chtěl by přilákat i normální lidi. Čekal jsem tedy minimálně nějaký pokus o děj a love story, obojí jsem byl připraven odpustit.

Hned začátek mě docela vyděsil, kýčovité záběry delfínů a rádobyvtipná píseň, která určitě jen náhodou připomínala slavné hity Monty Pythonů, navíc ještě před začátkem filmu prozradila, že Země natáhne brka (či co to planety dělají). Adams se musí obracet v hrobě, říkal jsem si, dokud jsem si v titulku nepřečetl, že měl ve filmu prsty. Protože nejsem zasvěcenec, nevím, s čím souhlasil a co zprznili po jeho smrti, ale obávám se, že kdyby žil, takhle by ten film ven nepustil. Tím ale předbíhám. Přežil jsem ty delfíny a film se docela slibně rozběhl, občas jsem se bavil přiměřeně, občas více, párkrát mě sice zabolel nějaký úlet, ale nebylo to nad běžný americký průměr. Když jsem odcházel z kina, cítil jsem se příjemně a spokojeně, jako po přiměřeně dobré americké komedii.

V čem je tedy problém? V tom, že Stopařův průvodce, slušně zfilmovaný, by nebyla komedie přiměřeně dobrá, ale skvělá, jenže film se svým mamutím rozpočtem zůstal hluboko pod laťkou nastavenou levným seriálem. Kde se stala chyba? Herecké obsazení mi nevadilo. Arthur Dent byl dobře zahraný, dobře zahraný byl i Ford, ale přišlo mi, že to byl jiný Ford než v knize či v seriálu. Tam byl Ford člověk (no dobře, tvor), který se rád baví a má rád volnost. Ve filmu byl Ford někdo, kdo je zábavným způsobem ulítlý. Bavilo mě to, zahrané to bylo dobře, ale přeci jen mi víc seděl Ford knižní, takže u něj dávám mírnou přednost ztvárnění seriálovému.

Totální změna nastala u Zaphoda, ve filmu se z něj stal jakýsi maniak, kterého jsem nedokázal blíže charakterově upíchnout, kromě onoho maniakálního jednání jako by už v něm nic nebylo. A ta hlava vyskakující z krku, no fuj, smyslu to nedávalo, šlo asi o pokus o laciný vtípek (o těch dále), který u mne rozhodně nezabral. To už mi bych raději bral tu nešikovnou vycpanou ze seriálu, nehledě na to, že při dnešní technologii by rozhodně nebyl problém udělat dvě fungující hlavy. Shrnuto, za Zaphoda má u mě film středně velké mínus.

To je ale vyváženo postavou Trillian, která se mi tam vyloženě líbila, je o několik světelných let napřed před Trillian seriálovou. Tam z ní udělali sexy blonďatou slepici nejhoršího typu, kdykoliv otevře držku, nejradši bych ji uškrtil, ale nejde to. Film si tak u mě vyžehlil toho Zaphoda, navíc i ostatní herci tam byli dobří, odhadem stejně dobří jako v seriálu (včetně Marvina), jen jsem nepochopil, proč jsou ve filmu programátoři počítače Deep Thought děti. Suma sumárum mě herecky film s malou výhradou k Zaphodovi potěšil.

*****

Je čas říct, co mi na filmu vadilo, a začnu tím, že mě několikrát během sledování napadl výraz "production values". Ten se objevuje často v amerických recenzích a označuje stav, kdy je na filmu vidět, kolik do něj šlo peněz: Nějaké slavné jméno, lepší triky, slušné kostýmy, herci nevypadají hladově atd. A Průvodce ty production values rozhodně má. Na pár minut se tam mihne Malkovich, to je ta hvězda, speciální efekty úžasné a výprava rozhodně nešetřila. Holt ten producent chce na výsledku vidět peníze, které do toho vrazil, a americké recenze používají "byly vidět production values" jako pochvalu. Já spíš nevím, protože všechny tyhle věci jdou udělat i bez peněz, stačí trocha talentu a pracovitosti, a naopak jsou věci, které se za peníze nekoupí, například dobré nápady, poctivě odvedená práce, zdravý rozum a trocha sebekritiky (důkazem budiž valná většina Hollywoodské produkce). Dopadl tak i Průvodce, což nejlépe vynikne ve srovnání s oním seriálem. Z toho byl malý rozpočet docela cítit, ale jen párkrát mu to ublížilo (asi nejvíce u Zaphodovy druhé hlavy).

Zato filmu velký rozpočet ublížil hodně, a to v zásadě klasickým hollywoodským způsobem. Tolik peněz a energie šlo na efekty, že už nezbylo na scénář a trochu selského rozumu, nezbyl čas se na chvíli zastavit, vydechnout, podívat se na film s odstupem a pak stříhat a stříhat, ono taky není lehké vyhazovat záběr, který stál majlant. Jak už jsem psal, dalo se čekat, že investoři budou vyžadovat nějaký háček na normálního diváka, takže mě happyendová romance mezi Arthurem a Trillian nepřekvapila a neurazila. Dalo se také čekat, že se autoři pokusí dát ději knihy (pokud se tak dá nazvat ona volná řada episod) trochu větší řád, aby vznikl příběh. I to jsem byl ochoten odpustit, ovšem to, co se stalo, byla hrůza.

Rozhodně jsem nečekal, že z filmu vznikla ještě náhodnější směsice izolovaných epizod, které byly svázány ještě méně a měly ještě méně logiky než knižní předloha. Hrdinové náhodně skákali sem a tam, shodou okolností vždy přesně tam, kde jich bylo třeba či kde něco mohli získat. Mimo jiné to ukázalo na absolutní nepochopení Infinite Improbability Drive (nepravděpodobnostního pohonu). Jak všichni víme, zaveze nás, kam chceme, jen se kolem toho dějí zázraky. Ve filmu pohon posílá loď, kam se mu zachce, klidně jinam, než mu bylo zadáno, jen aby se posunul děj. Jde o typický projev klasické hollywoodské scénaristické nemohoucnosti najít rozumný způsob, jak dostat postavu z bodu A do bodu B.

Film se tak proměnil v náhodný sled episod, ale na rozdíl od knihy (a seriálu) šlo často o episody zcela blbé. Asi nejhorším zločinem je celá ta zápletka se Zaphodovým protikandidátem Hummou Kavulem. Za prvé jí není třeba, protože v knize Zaphod na Maratheu přišel sám, to mohl klidně i ve filmu a ušetřil by se čas zoufale potřebný jinde. Za druhé a za hlavní nakonec s touto zápletkou nic neudělali, Zaphod dostane za úkol sehnat zbraň a dá zástavou hlavu, ale pak už se ve filmu na toto vůbec nenaváže (jako že by odvezli zbraň Hummovi či Zaphod chtěl svou hlavu zpět), film se tváří, jako by se to vůbec nikdy nestalo. Není lepšího znamení, že se to prostě mělo celé vystřihnout. Tipnu si, že to tam dali právě kvůli těm "production values". Humma Kavula má robotické nohy a nemá oči, skvělý trik, producenti měli určitě radost. Typický hollywoodský problém, mají tolik peněz na speciální efekty, že je nacpou všude a z filmu je pak salát.

Podobně zbytečná je celá scéna se záchranou Trillian na vogoní planetě. Byrokratické tanečky jsou sice zábavné, ale šly udělat i jinak, bez nudného předhazování Trillian hladové příšeře a naprosto trapných nápadů s plácačkami na mouchy/na nápady. Mimochodem, Vogoni byli naprosto úchvatní a už oni samotní stojí za to, aby se člověk na film podíval. Je to jeden z vrcholů filmu.

Prostě a jasně, z poněkud nesouvislého ale rozumně navlečeného děje knihy se stal stejně nesouvislý, ale teď už i silně nelogický paděj filmu. Proč? Nevím. Viděl Adams tuhle verzi? Silně pochybuji. Tolik tedy má první výhrada. Je to z mého pohledu silně podobné filmové verzi Pána prstenů. Tvůrce obou filmových verzí klasiky čas od času popadla ďábelská pýcha a rozhodli se originál "vylepšit", až na pár vyjímek ovšem s tragickým koncem. Ve Stopařově průvodci je tou vyjímkou ona "empatická puška" a způsob, jak jí Marvin vyřídí Vogony. Přiznám se, že ještě teď se při psaní pochechtávám, když si vzpomenu, jak odváží v karavanu bědující Vogony. Mimochodem, Marvina zastřelili, ale když už všichni mysleli, že je konec, sebral síly a... Ach jo, proč jsou v Hollywoodu tak pitomí. Nadzvedlo mě taky, jak hloupě scénáristi vyřešili problém s myškami a Arthurovým mozkem. Mělo to vytrhnutí pout z opěradel snad být narážkou na Total Recall? Pokud ano, nikterak mě to nepobavilo.

*****

Tím se dostávám k výhradě druhé, a to mnohem závažnější. Film byl totiž silně zbastardizován. Co je tím nejdůležitějším na Stopařově průvodci? Rozhodně to není děj ani silné realistické postavy, to Adamsovi nějak nešlo, tak se o to ani moudře nepokoušel. Knihu čteme znovu a znovu díky jejímu pronikavému a sarkastickému humoru na úrovni, kvůli dalogům vybroušeným tak ostře a přesně, že změna byť jednoho slova by byla na škodu. Bohužel, právě tohle tvůrci filmu považovali za handicap a usoudili, že americké publikum žádá poněkud jednodušší srandu.

Namísto chytrých dialogů, slovních hříček a spousty citátů z Průvodce tak dostaneme klasické hollywoodské hlášky a gagy na úrovni grotesky ("Marvin, give me a hand!" a v následujícím záběru drží Arthur v ruce robotovu ruku, na ty plácačky na mouchy jsem už nadával, Ford si zkouší popovídat s jedoucím autem, citrónem poháněný mozek, počítač sledující pohádky atd atd). Umíte si tyhle infantilní vtípky představit v knize? Snad nejhorší na tom ovšem je, že toho nebylo třeba. Film ztratil neuvěřitelnou spoustu času blbostmi typu Humma Kavula, takže vůbec nebylo třeba stříhat skvělé dialogy a hlášky, klidně je tam mohli nechat. Už vůbec pak nechápu situace, kdy kvalitní Adamsovy věci nahradili věcma blbýma. To mi asi na filmu vadilo nejvíc, z inteligentního humoru se stal humor typu Slunce seno. Ne že bych se ušklíbal, i já jsem se u Slunce sena zasmál, ale v tom to právě je. Film Stopařův průvodce není špatný film a pobaví, hrozné na něm je, že vyšel z humoru inteligentního a z větší části jej převařil na humor pivní. Kolik pak zbývá z Adamse? Na to si každý divák musí odpovědět sám.

*****

V tom také vidím největší rozdíl mezi seriálem a filmem. Seriál nemá tak úžasné efekty, má děsivou Trillian (kdykoliv se objeví, musím to pak rozdýchávat), ale je tam to, co dělá Adamse Adamsem, tedy jeho humor. Seriál rozumně zachovává i děj, dokonce jej pěkně uzavře, prostě kdybych si měl vybrat, beru seriál. Docela pěkně je ten rozdíl vidět například na scéně, kdy Slartibartfast seznamuje Arthura s tím, jak se věci mají. Ve filmu se ukazují speciální efekty, lítá se nad Zemí, ale po chvíli mě to přestalo bavit a navíc celá ta věc s posíláním kabiny na tyčích je zcela zbytečná, prostě se jen zase ukazují production values. V seriálu se podobný rozhovor odehraje v Slartibartfastově pracovně a vyznívá příběhově i lidsky mnohem lépe.

Mimochodem, vzal jsem na film i svou ženu, která Adamse neznala. Film jí neurazil a docela pobavil, občas jsem jí ale musel něco dovysvětlit (to když ruka střihačova ustřihla podstatnou věc, když už ji nepustili na zbytečnosti). Ukázal jsem jí také pár episod seriálu a líbil se jí mnohem více právě proto, že měl ducha a úroveň.

*****

Zbývá poslední, pro mě již tradiční zastavení, a to je překlad. Tím to vlastně všechno začalo. Když se ke mně před cca měsícem dostal ten seriál, chtěl jsem jej hned zálohovat, ale nejprve mi to nedalo a juknul jsem na něj. Prakticky hned na začátku mi došlo, že když už mám zálohovat, tak verzi pořádnou, a vrhnul jsem se na předělávání českých titulků. Brzy jsem zjistil, že jsou založeny na knižní verzi, což šlo poznat například z toho, že se jejich autor občas rozjel moc a opsal i věci, které ze seriálu v dialozích vypadly. Knihu v češtině jsem si samozřejmě hned po vyjití po revoluci koupil a nadšeně četl a nevzpomínám si, že by mě nějak urazila, ačkoliv tam bylo pár zádrhelů, kdy jsem věci nechápal. Dnes už vím, že se tak projevují překladatelské problémy. Protože posledních cca 10 let čtu Průvodce anglicky, bylo pro mne docela zajímavé mrknout se zase na českou verzi. Brzy jsem zjistil, že překlad je v jistém smyslu "kantůrkovský", jinými slovy čeština dobrá, ale znalost angličtiny u překladatele není zrovna nejlepší, takže unikají i triviální věci. Dobrým příkladem budiž scéna, kdy jsou všichni uvnitř černé lodi letící do slunce a Zaphod se ptá Forda, jestli našel kapsle s jedem. V originále šlo ovšem o "escape capsules" neboli "únikové kapsle" neboli záchranné čluny. Ach jo.

Dalším docela slavným úletem je onen dialog o opilosti a vodě v době prvního hyperprostorového skoku na vogonské lodi. Správný význam (v mém překladu) je:

"Není to nic příjemného, asi jako když máš upito."
"Co je na tom špatného?"
"Zeptej se sklínky vody."

Klidně si to do knihy dopište, autorské poplatky nevyžaduji.

Když jsem srovnával s Kantůrkem, použil jsem "v jistém smyslu". Rozdíl cítím v tom, že Kantůrek přece jenom umí česky lépe. Například jsem si jist, že Kantůrek by lépe zvládl dialog s "drahým Dentemarthuremdentem". Opět nabízím svou verzi (cituji volně z hlavy):

"Pospěšte si, nebo odejdete."
"Jak to myslíte?" ...kecy o jméně...
"Myslím to jako: Odešel nám drahý Dentarthurdent..."

A tak dále. Nebyl to překlad špatný, ale asi teď sami vidíte, že Stopařův průvodce si zaslouží lepší, také snad chápete, proč jsem se vrhnul na únavné předělávání titulků k seriálu. Tím spíš mě zajímalo, jak dopadl film, a když jsem měl trochu volna, mrkal jsem na české titulky. I u nich to vypadalo, že vycházejí z knižní podoby Průvodce, ale zde paradoxně pomohla ona výše zmíněná bastardizace, protože spousta "lepších" slovních lahůdek, které činily problémy v knize, z filmu zmizela a místo nich se objevily triviální vtípky. Párkrát se mi také zdálo, že autor titulků (pan Fuka) opravil chyby, prostě mě nic nepraštilo do oka, což je dozajista dobrá zpráva, i když jsem samozřejmě neviděl všechno.

Co říci závěrem? Film Stopařův průvodce je průměrně dobrá americká komedie. Člověk se u ní zasměje a odreaguje, jen nesmí moc přemýšlet nad dějem, protože je plný nesmyslů, což ovšem k americkému filmu v zásadě patří. Příznivec Adamse je pak potěšen tím, že vidí na plátně Marvina. Tím to dobré bohužel také končí, nicméně umím si představit, že spoustě lidí to bude ke štěstí stačit. Jiným ale může vadit, že film rozhodně není dobrým převedením knihy na plátno, a to v zásadě ze stejného důvodu, jako tomu bylo u Pána prstenů: Přehnané soustředění na efekty, zbytečné rýpání do dobře napsané předlohy, chybějící zdravý rozum. Pokud se při vzniku filmu projevoval britský vliv, často se zdá, že šlo spíše o vliv Bennyho Hilla. Podobně jako u Pána prstenů máme tedy situaci, kdy předloha sice úplně věrně převést evidentně nešla, ale filmaři to bohužel neudělali ani zdaleka tak dobře, jak to reálně šlo. Pán prstenů byl ještě dost dobrý, ale z Průvodce vznikl "jen" dívatelný film úrovní dosti podobný například Spaceballs (známé parodii na Star Wars), což mi přijde dost líto.

pH, i.m.