Harry Potter a polokrevný Princ

Tak nám v sobotu vyšel další Harry Potter. Protože se asi dost z vás chce nechat překvapit až českou verzí, zkusím toho prozradit co nejméně, takže klidně čtěte.

Jaký je tedy šestý díl Harryho Pottera, na který se čekalo tak dlouho? Nadšení fandové asi budou rádi, že je konečně venku, a vrhnou se na něj, je ale dost možné, že si po přečtení budou přát, aby na něm autorka ještě zapracovala. Začnu tím lepším. Zase je to spíš pro větší, i když ne až tolik jako pětka. Ta byla většinou děje jasně nad rozlišovací schopnosti desetiletých a u mnoha věcí i patnáctiletých, šestka se trochu snížila a je šitá na puberťáky. Velkým plusem je, že Harry už není tak nesnesitelný spratek. Místo jeho pubertálních problémů se teď řeší problémy s hormony a hodně se tam líbá, což je taky místy hutné, ale rozhodně se to snáší líp než jeho puberta. Pořád je tam docela dost humoru a několikrát jsem se i nahlas zasmál. Další velké plus je, že se dozvíme pár zajímavých věcí, například to, proč Dumbledore tak věří Harryho oblíbenému učiteli Snapeovi, který se mimochodem konečně stane učitelem černé magie, nebo proč Voldemort neumřel a jak jej tedy dostat pod kytičky, když je nesmrtelý.

Děj je docela napínavý, je dost věcí, u kterých čtenář čeká, že se o nich v tomto dílu dočte, takže kniha docela upoutá. Já jsem se do ní pustil ještě v sobotu okolo půlnoci, že se duševně zharmonizuji přečtením pár kapitol. Když jsem okolo sedmé knihu dočetl, nadával jsem si, jaký jsem blbec. Takže opravdu upoutá. Není to ale bohužel kvalitou děje, ale spíš tím, že člověk chce po pěti dílech vědět, co se dál stane. Ačkoliv jsem se docela začetl, už zhruba ve třech čtvrtinách mi už začalo vrtat hlavou, jestli není něco špatně. A ono je, a hodně, poslední dvě hodiny jsem četl spíše ze zvědavosti, jestli z toho autorka dokáže vybruslit, a ono ne.

Rowlingová měla evidentně při psaní problémy a ten hlavní byl, že jí došly nápady, takže nebyla schopna postavy nějak rozumně dovést tam, kde je chtěla mít. Řečeno jinak a otevřeněji, v mnoha situacích se postavy chovaly jako naprostí idioti či dělaly věci jen tak, bez jakéhokoliv důvodu. Je z toho prostě silně cítit, že má dopředu nalajnováno, co se stane, ale když teď došlo na zaplňování kostry dějem a motivacemi, zjistila najednou, že je na suchu. Krásný příklad je, jak dlouho dopředu inzerovala, že jedna z důležitých postav natáhne bačkory. K tomu i došlo, ale způsobem, který definitivně ukázal, že byla naprosto bezradná při vytváření zápletky. Scéna je totálně zmršená, ona postava de facto spáchá sebevraždu, mimo jiné vyplýtvá své poslední kouzlo na Harryho, aby jej zmrazila, místo na přicházejícího nepřítele. Zůstane pak bez magie, Harry ve stavu zmrzlém toho taky moc nezmůže, nezbyde než čekat na popravu, ke které také dojde. Navíc se pak ukáže, že ona postava věděla, že na ni čeká past, a stejně tam šla a takhle se zachovala. Odůvodnění pro toto nesmyslné chování dáno nebylo a taky žádné není, prostě autorka ji potřebovala odkrouhnout. Co víc dodat? Autorka v knize postavy tlačí do předem napsaných situací a ty se chvílemi dost zoufale brání.

Tato celá akce je navíc zajímavá ještě tím, že v ní je Harry v zásadě jen trpným přihlížejícím, všechnu magickou práci dělá někdo jiný a Harry ani nechápe, co vlastně dělá, prostě je jasně vidět rozdíl mezi čarodějem a pouhým studentem čarodějnictví. Proč tam tedy Harry je? Protože si to kdysi Rowlingová napsala do sešitku. Na konci knihy tak vidíme, že Harry vůbec nemá znalosti ani schopnosti na to, aby vykonal alespoň část z toho, co je třeba ke zlikvidování Voldemorta. Jak to nakonec v sedmičce dopadne, ví jen autorka, ale silně pochybuji, že by Harry natáhl bačkory, takže se asi zase bude spoléhat na zázraky.

Zajímavé přitom je, že se toho větší část knihy vlastně moc neděje, Harry pořád nedá pokoj s podezřením ohledně Malfoye a nikdo mu již tradičně nevěří, žádná zásadnější akce, to, že se útržkovitě dozvídáme o mládí Voldemorta, je jen chabou záplatou. V tak tlusté knize se mohl Harry místo flákání stihnout naučit pokročilé triky. Zas tak hrozná v tomhle směru šestka není, ale hlavně ve srovnání s pětkou to propad je. Tam se vlastně také neřešil během knihy nějaký konkrétní případ a spíš se jen postavy vyrovnávaly se světem kolem, ale bylo to mnohem bohatší, provázanost dění na škole se světem venku byla lepší a zajímavější a naprosto skvělý byl popis změn na škole vyvolaný dlouhými prsty ministerstva, bylo vidět, že si autorka vyrovnává účty z dob svého učitelského působení.

Podobně jako s násilně nacpaným úmrtím to dopadlo se vztahem Dumbledora a oblíbeného učitele jménem Snape. Celých pět a půl dílu všichni Dumbledorovi říkají, že ten slizouš je nějaký divný, a to i lidé, kterým věří. Za této situace by měl mít ke své důvěře pádný důvod. Bohužel když se to pak mělo ukázat, tak autorku nic nenapadlo, čímž dělá docela solidní díru do děje snad všech předchozích dílů.

Asi největším problémem pro díl poslední je, že většina toho, co se stalo v šestce, nikterak neposunulo děj dále, řeší se podružné zápletky, takže na konci šestky je situace v zásadě stejná jako na konci pětky: Voldemort vesele pobíhá venku, Harry toho pořád ještě moc neumí a někdo mu blízký udělal umšít umšel funus. Docela rád bych tedy věděl, jak dokáže Rowlingová do sedmičky vecpat celé rozuzlení. Tedy, pokud bude dál tahat králíky z klobouku, jak to dělá v šestce, tak to zas takový problém nebude, ale doufám, že se vzpamatuje. Bude to mít těžké.

Kromě problémů s motivacemi tentokráte dostala trochu zabrat i kompozice, například první kapitola je zbytečná, možná tam zůstala omylem z nějaké předchozí verze, ve které hrál britský premiér významnější roli. Když to tedy zhodnotím, tak úplná tragédie to není, ale rozhodně kvalita ve srovnání s předchozími díly poklesla. Pokud se vám líbí svět Harryho Pottera a zajímá vás, co se tam dál bude dít, šestku si kupte, ty průšvihy snad překousnete, k zasmání je toho dost a zhruba první půlka knihy ještě není tak odbytá. Pokud vás Harry až tak nebere, tak se na šestku vykvajzněte, jsou lepší věci, třeba nedávno vyšla čtyřka Artemise Fowla a zdá se, že je autor zase ve formě jako v jedničce a dvojce.

Jako bonus připojím některá odhalení, pokud se chcete nechat překvapit, nečtěte dále. Harry se dá dohromady s Ginny a Ron s Hermione. To byl bulvárek, co? Snad jste nečekali, že prásknu, kdo umře?

pH, i.m.